Free songs
Home / Zdraví / Kuskus – proč jíst tuto zdravou exotickou obilovinu?
Kuskus – proč jíst tuto zdravou exotickou obilovinu?

Kuskus – proč jíst tuto zdravou exotickou obilovinu?

O kuskusu jste už určitě slyšeli. Odkud k nám přišel, proč je tak zdraví prospěšný a v jaké formě chutná nejlépe?

Co to vlastně kuskus je?

Možná vás překvapí, že kuskus je jemnozrnná těstovina ve tvaru zrníček, která se vyrábí ze semoliny, což je druh tvrdé bílé pšenice. Slovo kuskus pochází z arabštiny a v podstatě veškerý kuskus, který jíme, se vyrábí průmyslovou cestou – jednoduše proto, že jeho ruční výroba je velmi náročná a produkt by tak byl příliš drahý.

Kuskus – proč jíst tuto zdravou exotickou obilovinu?

Odkud kuskus pochází?

Kuskus se do světa rozšířil ze severní Afriky a Blízkého východu. Zajímavé je, že například do Izraele se dostal až v roce 1948, když jej sem přinesli arabští židé. Od té doby tvoří součást mnoha národních jídel.

V původních oblastech výskytu se stále připravuje ručně, tento proces je však časově poměrně náročný a může se tak považovat částečně za rituál. Ženy, které jej vyrábějí, do něj mohou přidat dýni, aby získal oranžovou barvu, nebo šafrán, pokud chtějí barvu žlutou.

Kuskus – proč jíst tuto zdravou exotickou obilovinu?

Proč je pro nás kuskus dobrý?

Kuskus v sobě obsahuje spoustu živin – od vitamínů B a E přes množství uhlohydrátů, vlákniny a bílkovin až po živiny, jako jsou vápník, železo či fosfor. Díky nízkému obsahu tuku se skvěle hodí do dietního jídelníčku.

Jak lze kuskus připravit?

Vlastně úplně jakkoliv! Kuskus se dá připravit naslano i nasladko. Ve slané podobě se nejčastěji používá jako náhrada přílohy, například rýže či těstovin. Setkat se s ním můžete ale i v salátech, protože chutná skvěle teplý i studený. Využít jej můžete také ve sladkých dezertech, snídaňových menu či svačinách. Zkrátka kdekoliv.

Kuskus patří k nejzdravějším potravinám, které by ve vašem jídelníčku chybět určitě neměly. Jeho výhodou je, že se dá použít v široké škále receptů. Nebojte se s jeho chutí experimentovat.

O Martina Baierová

Nahoru