Ostropestřec a jeho blahodárné účinky

Drcená semena ostropestřce mají při správné přípravě velmi příznivé účinky na naše tělo. Odkud tato bylina pochází a jak a proč ji užívat?

Ostropestřec mariánský je jedno až dvouletá byla z čeledi hvězdnicovitých a pěstuje se kvůli svým plodům. Jeho název souvisí s legendou, podle níž vznikly bílé skvrny na lístcích z mléka Panny Marie. Ve střední Evropě roste pouze jako zdomácnělý, původně pochází ze Středomoří, Kanárských ostrovů a Přední Asie.

Využití ostropestřce

Nejúčinnější je přímá konzumace drcených semen ostropestřce, protože se v této podobě pohodlně konzumuje a naše tělo z něj snadno vstřebává všechny benefitní látky. Pročišťuje trávicí soustavu. Při přípravě by ostropestřec neměl přijít do styku s kovovými nádobami nebo s teplotou nad čtyřicet stupňů. Právě tehdy má ostropestřec nejlepší vliv na naše játra.

Nejčastěji se však setkáme s doporučeními na výrobu čaje či oleje z této bylinky. Určittě vám nemohou uškodit a jejich příprava je mnohem jednodušší, přesto nemají takový účinek. Může za to látka silymarin, která podporuje činnost jater. Ta se při teplotě nad 40° Celsia znehodnocuje.

S čím ostropestřec nemíchat

Pokud užíváte ostropestřec a chcete pocítit jeho blahodárné účinky, měli byste se vyhýbat některým potravinám. Rozhodně se nedoporučuje pít alkohol a mléko. Také konzumaci hůře stravitelných a dráždivých jídel byste se minimálně hodinu po užití ostropestřce měli vyhnout.

Pro koho není určen

Ostropestřec mariánský se nedoporučuje užívat dětem do pěti let, těhotným a kojícím ženám a lidem se závažnými srdečními onemocněními nebo vysokým krevním tlakem.

Při užívání ostropestřce nehrozí žádné zdravotní problémy, pokud nepatříte mezi výše uvedené osoby. Pokud trpíte alergiemi na ořechy, semena apod., raději konzultujte konzumaci ostropestřce mariánského se svým lékařem.