Quinoa (merlík chilský) se řadí původem mezi velmi staré obilniny, které pocházejí z jihu Ameriky. Pro Inky měla nevyčíslitelnou hodnotu, odtud přízvisko„zlato Inků“, i když je to pseudoobilovina stejně jako pohanka.
Pokud se na ní podíváme pod lupou, je vlastně něco jako kuskus, výživově špenát, ale využívá se v kuchyni trochu jinak. Výhodou je fakt, že je vhodná pro bezlepkáře.
Bohatý zdroj bílkovin
Quinoa obsahuje vysoký podíl bílkovin, ale je v ní i tuk, mastné kyseliny a třeba vápník. V porovnání s mlékem je to právě Quinoa, která vykazuje tyto složky o něco vyšší. Nabízí tělu i jiné látky – stopové prvky a vitamíny. Kvalita bílkovin tu koresponduje s cenou, ale kdo chce zdravě žít, tuto zázračnou obilninu, si jistě rád koupí. Tím, že je rychlým zdrojem bílkovin, doporučuje se i při zvýšené fyzické zátěži a sportu (prospívá ledvinám). Také tělu při procesu hubnutí bude prospěšná – spaluje tuky a ne svaly. Pokud se někdo rozhodl držet dietu, kde zrovna není moc bílkovin, je to k pláči. Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem pro buňky i svaly. Quinoa se navíc osvědčila lidem trpícími migrénami. Snižuje krevní tlak a primárně tak snižuje riziko srdečně – cévních onemocnění, rakoviny a cukrovky.
Jak si jí připravit
Znáte kuskus? Quinoa není stejná, ale určitě vám z kuskusu něco připomene. Jsou to malinkatá zrníčka, která vodou nabobtnají. Pokud si jí tedy chcete dopřát jednou – dvakrát denně, postačí vám množství na dvě porce do 120 gramů. Výtečně chutná třeba s rozinkami, medem a mandlemi, ale fantazii se meze nekladou a jde rozhodně připravit i na slaný způsob – do rizota nebo do plněných paprik, atd. Zrníčka jsou nahořklé chuti, proto je lepší, nechat je namočená přes noc ve vodě a vařit je poté v nové vyměněné vodě. Pokrm je chutnější, dokáže zvládnout zahustit i polévku.