Jak poznám, že mi tikají biologické hodiny

Jak moc je hlas přírody silný, aby ovlivnil fakt, že najednou chcete počít dítě? U každého jinak, ale věřte tomu nebo ne, biologické hodiny tikají i mužům. Do jaké míry se necháte tímto hlasem povzbudit či naopak zastrašit, je i o povaze.

Pokud ovšem tento tikot ignorujete, potlačujete v sobě zcela přirozený proces a v dalších fázích života byste na to mohli doplatit i z hlediska nižší psychické odolnosti.

Kdy je ten správný čas na početí

Každá žena i muž to cítí odlišně. Zatímco někomu bijí biologické hodiny na poplach již kolem dvacátého roku věku, jiný k tomuto faktu dojde až třeba kolem třicetin. Je to vysoce individuální proces, ale je pravda, že v tomto období je žena nejplodnější.

V potaz byste měli brát i fakt, že jste na vrcholu svých sil a jste připraveni zvládnout péči o miminko a v pozdějším věku „přežít“ i jeho pubertální výlevy. U ženy se tikot biologických hodin projeví i v jejích životních prioritách. Zkrátka a jasně, ve skrytu duše jí souží to, že se stará jen o partnera a touží svou lásku dát i někomu jinému, v tomto případě tedy dítěti. Už nemá tu potřebu vyhledávat zábavu, raději se zdržuje doma, vaří a pečuje o domácnost. Kino nebo divadlo jí nepřináší takovou radost jako dříve, ale právě servírovaná bublanina v rodinném kruhu je to pravé, co jí dělá šťastnou.

Když biologické hodiny netikají..

Jsou na světě i ženy, kterým biologické hodiny netikají ani po třicítce věku. Ať už se za tím skrývá negativní prožitek z dětství nebo rozvod rodičů, špatná výchova či jiná zklamání, pokud cítíte, že se s vámi něco děje při myšlence na dítě, nebraňte se návštěvě psychologa, který vám poskytne cenné rady. Odbourá ve vás blok z minulosti a vy budete moci počít dítě veselá a plná sebedůvěry. Jít dopředu a neotáčet se za minulostí, je sice krok do neznáma, ale jednou byste mohla litovat, že jste svou šanci promarnila. Někdo má ovšem jasno hned na začátku. Děti prostě nechce a naplňují ho jiné hodnoty. Nemá žádné psychické problémy a cítí se dobře jen s partnerem. K životu mu stačí společné zájmy, cestování a práce. Pokud je takto člověk plně spokojen, nemusí nic měnit, záleží na každém.

Foto: flickr.com (cristel.m, Leonardo D’Amico, Espen Klem)