Mikuláš je hodný, ale co čert

Mnoho dětí prožívá 5. prosince stres z toho, že je přijde vystrašit čert. Je to posel z pekla a je pro ně opravdu hrozbou. Mají z něho strach a bojí se, že skončí v silonovém pytli a čertovy kroky si ho tam odnesou.

Strach dětí z čertů tak může být přiměřený, ale i přehnaný. Někdy za tímto faktem mohou stát i rodiče, které ho vystavují tomuto traumatu i přes rok. Jsou přece jenom i jiné způsoby, než dítě zastrašovat tím, že na něj zavoláme čerty.

Přes rok je lepší volit metodu trestu trochu jinak

Na děti totiž zabírá i to, že se nebudou moci dívat na pohádku nebo si hrát, chovají se potom jinak, jsou hodné a čekají na svolení. Slovo „čert“ tak vůbec vyslovovat nemusíte. Pokud přece jenom nějaká ta výchovná metoda selže, jsme jenom lidé. Měli bychom se mít rádi i se svými chybami. Dokonalý rodič přece neexistuje.

S odměnami, za to, že dítě celý rok nezlobilo, přichází svatý Mikuláš. Je to osoba, která se ho u čertů zastává a vlastně říká, že zase tolik nezlobilo a není tedy potřeba ho do pekla odnést. Za přednesenou básničku nebo zazpívanou písničku si zaslouží nachystaný balíček sladkostí a dalších dobrot. Stačí jen malá výhružka, že jestli nedodrží slib, čert si ho odnese.

Pro konejšení dětí je tu ještě anděl, nebeská postava, která působí uklidňujícím dojmem. Děti si navíc vyplazování jazyka čerta pamatují jen chvíli a pak na něj zapomenou, když vše proběhne tak, jak má. Dostanou sladkosti a jsou spokojené. Nejlepší prostředí, kde se vše odehrává, je u vás doma. Dívají se na pohádku a večer už usínají klidně. Nesmí se pro ně čert stát traumatizující událostí i přes rok, to jsme si již vysvětlili. Děti jsou zkrátka děti. Občas nějakou tu lumpárnu vyvedou, ale dospělé prostě potřebují. Rodiče by neměli zapomínat na to, že Mikuláš s čertem a andělem jsou tradice a naše děti by o nich měly vědět. Je to křesťanský svátek, kde dobro vítězí nad zlem.